Hlavně si ze mě neberte příklad
Narodila jsem se do bezdětné rodiny, která byla záhy rozbitá a matka už nikdy nezískala příležitost porodit, čímž se ze mě stal navěky jedináček. Mé dětství nebylo pohádkou, takže jsem mnoho hmotných statků jako dítě nenabyla, nicméně i to málo, co jsem měla, jsem si zvykla uzurpovat pro sebe. Potřebovala-li jsem něco, záležitost byla s matkou prodiskutována a mé potřeby naplněny nebo nenaplněny dle jejích možností a jejího uvážení. A matka udělala maximum pro to, abych nestrádala a já to dodnes podvědomě vnímám jako samozřejmost.
Skromný majetek rodiny jsem si též mohla užívat do sytosti, protože jsem bývala téměř sama doma, jelikož matka pracovala a já se věnovala "svým záležitostem". Zdědila jsem po otci několik hudebních nástrojů, po dědečkovi grafomanii a v pozdějších letech, kdy jsem za sebe ručila, krátkodobě i lehklé sklony k alkoholismu. Spojení těchto atributů ze mě zkonstruovalo vskutku podezřelé individuum lpějící na skutečnosti, že všemu velí, vše má pod dohledem a ke všemu má vždy přístup.
Pobaveně jsem sledovala vícepočetné rodiny ze svého okolí, kde se sourozenci byli schopní poprat o místo u počítače či poslední bonbon. A já se s klidem vrátila do bytu své matky, kde jsem si v klidu zapnula vlastní počítač, snědla vlastní bonbony a problémy ostatních lidí jsem se naučila mít lidově řečeno "na párku".
Nikdy jsem nebyla sluníčková a nikdy nebudu. Ale poslední dobou se se mnou dějí věci. Vlastně jsem pořád sobecká a nevidím důvod, proč se dělit s partnerem o tabulku čokolády, když jsme měli každý svou. U mého partnera (říkejme mu Medvěd) se odráží opačný "handicap" – syndrom sourozence; v domácnosti bylo VŠECHNO na dvě poloviny, potřeby individua se setřely. Zkrátka takto vychovaný člověk se cítí ošizeně, pokud si ten druhý z páru dopřeje něco navíc. Obojí je smutné, ale je to tak.
A z ničeho nic se ze mě stala jakási parodie na dobrou vílu. Půjčuju cizím lidem z univerzity věci, které mi pak nevracejí. Kreslím mapky. Přebírám zodpovědnost. Neutěšuju smutné, nekrmím hladové, nepřispívám na nemocniční klauny, protože "mě to neba". Nesbírám víčka od PET lahví na nemocné děti, nevenčím cizí psy (za mě taky psa nikdo nevenčí). Ale běda, jak někdo potřebuje opravit diplomku nebo půjčit nabíječku na laptop (tu se snažím dostat zpět už od ledna); proto jsem asi už na světě. A nikdy jsem za to nic nechtěla, upřímné "děkuji" mi bohatě stačí, přestože spousta věcí je na kor mých potřeb. Asi tím něco vracím vesmíru, tak jen doufám, že až budu potřebovat pomoc já, karma mi to jednou vrátí.
Přeju příjemné strávení státního svátku. Víte co budu dělat já? Nic. Měla jsem navštívit matku, ale nemůžu, protože sousedka potřebuje večer nakrmit kočku. Matka počká, za dva týdny přece ještě bude existovat, ale přece nenechám hladovět kočku. Prosím vás: neberte si ze mě příklad.
Kristýna Vaňková
Trolling level Slušní lidé
Slušní lidé jsou útvar snadno zaměnitelný se svou vlastní fejkovou verzí na Facebooku. Svůj um posunuli zase o krok dál. Chlapci jedni šikovní.
Kristýna Vaňková
Mileniálové: proč mají alergii na třešně?
Ahoj. Jsem Kristýna a jsem mileniál. Nosím růžovou, miluju jednorožce a duhy. Donedávna jsem měla zkreslený pohled na svět, ale nedávno jsem zestárla, zešedivěla a stal se ze mě Děda Mráz.
Kristýna Vaňková
Pomíjivost partnerské stability
Odpočívám mezi úklidem a pro zabavení si otevírám web nejznámějšího českého bulváru. Téměř na celém monitoru se mi objeví fotka maminky, která zůstala sama na uživení šestičlenné rodiny. No ty vole.
Kristýna Vaňková
Gastronomické výzvy?! Vypusťte psy!
Neočekávala jsem, že by poslední dny snesly na hlavu tvůrců pořadu Prostřeno chvály - vzhledem k situaci, která nastala, když zařadili do vysílání muslimku. Ale takovou zásobu konspiračních teorií jsem opravdu nečekala.
Kristýna Vaňková
UPOL jedná naprosto standardně
Nemám chuť vést monology o běžencích; za prvé se necítím kompetentní, za druhé se mi nechce. Ale ráda bych se vyjádřila k aktivitám školy, které byly označeny nejrůznějšími jmény.
Kristýna Vaňková
Ať se Hanka klaní, čemu chce!
Jedno z nejdůvěryhodnějších českých médií, deník Blesk, jehož redaktoři nerozeznají Prahu od Olomouce a sólokapry sbírají na Facebooku, nás před chvílí obohatil velice důvěryhodným tvrzením o dívce, která se vrátila ze zajetí.
Kristýna Vaňková
Letní filmová škola - už jen týden!
Letní filmová škola v Uherském Hradišti byla původně jen malým "workshopem", který od šedesátých let vzdělával členy filmových klubů z celé republiky. Dnes je z něj festival, na který každoročně přijíždí tisíce lidí.
Kristýna Vaňková
K vám a fotkám vašich dětí: o (ne)bezpečném internetu
Kromě Hnutí pro nepřirozený porod navštěvuju i jiné facebookové skupiny, například STATUSY BLBCŮ, což je skvělá stránka pro falešné i pravé intelektuály honící si ego nad tím, co jsou někteří lidé schopní zveřejnit na internet.
Kristýna Vaňková
Psí máma hledá byt - Studentské bydlení
Jak jsem se už možná zmínila, jsem součástí téměř pětiletého partnerského vztahu, jehož obě složky zažívají tímto spojením svou vztahovou premiéru. A protože jsme čelili dlouhodobé partnerské krizi, rozhodli jsme se... sestěhovat.
Kristýna Vaňková
Asociálové, sociofobové, mizantropové a jiná podivínská havěť
Proti kojení tatínků jsem se ohradila faktem podivnosti. Přitom nejsem zrovna ten typ člověka, který by se dal označit jako "normální". Proč?
Kristýna Vaňková
Kojení tatínků? Beze mě.
Myslete si o mně, že jsem předpojatá. Že jsem puritán. Že jsem zpátečnická, nebo snad citlivka. Já svého muže nikdy kojit nebudu.
Kristýna Vaňková
Trichotillomanie - chorobné vytrhávání vlasů
O této problematice jsem psala na svém předchozím blogu zde. Povědomí o trichotillomanii pomalu roste. Na Facebooku a internetu vůbec vzniká hromada podpůrných skupin čítajících několik tisíc uživatelů, kteří poruchu dokumentují.
Kristýna Vaňková
Jidáš ex machina: po milionté o didaktickém testu
Ač jsem se jako mládežník maturity bála, od doby, co jsem byla nucena vyplnit didaktický test z češtiny, ji považuju za frašku. Teda považovala jsem. A pak najednou přišel Jidáš...